Magický příběh, který je dílem fikce a dílem vychází ze skutečných událostí, se odehrává na Moravských Kopanicích v obci Žítková. Region Moravské Kopanice na pomezí Česka a Slovenska má svá dramatická tajemství. Doposud si v něm lidé uchovávají osobitý životní styl, který se vůbec nepodobá městskému.
Román Kateřiny Tučkové probudil o tuto polozapomenutou oblast Česka nezvyklý zájem a upozornil nás na pozoruhodné ženy, o nichž se . Po zlínské inscenaci je to pro Gombára již druhé setkání s kopaničářskými bohyněmi, brněnské uvedení je však komornější a sevřenější. Magický příběh, částečně vycházející ze skutečnosti, se odehrává na Moravských Kopanicích v obci Žítková a pojednává o osudu žen jednoho rodu, který sahá až do 17.
Tyto tajemné ženy byly nadané . Nejstarší divadelní budova ve střední Evropě. Turistické informační centrum města Brna. TIC BRNO, příspěvková organizace. Autorem i režisérem nynější divadelní adaptace se stal Dodo Gombár. Městské divadlo Brno představilo novou dramatizaci románu Žítkovské bohyně brněnské rodačky Kateřiny Tučkové.
Zdařile si vystačil se silnou expresí a bez pánů. S podtitulem Krev je krev byly Žítkovské bohyně uvedeny na Činoherní scéně Městského divadla Brno v premiéře 20.
Pradávná tradice, která táhne jako magnet. Kdo viděl první Gombárovu verzi Žítkovských bohyní. Právě to jim přinášelo strasti, zvláště v časech totality.
Když před pěti lety vyšel román Žítkovské bohyně od Kateřiny Tučkové, stal se knižní senzací roku. V sobotní premiéře a režii Dodo Gombára. Kříže na Žítkovské bohyně : Z časů, kdy se na Kopanicích bohovalo.
Kříž Prakticky se stejným týmem jako ve Zlíně přišel Dodo Gombár do brněnského Městského divadla stvořit podruhé Žítkovské bohyně podle románu Kateřiny Tučkové. Měl jediné zadání, které zvedl z prachu jako výzvu: Udělat je z. Nový pokus o Žítkovské bohyně. Dodo Gombár se jako režisér a dramatizátor setkal a utkal s románem Kateřiny Tučkové podruhé, tentokrát v Městském divadle Brno. Příběh žen nadaných léčitelskou schopností a . Kdybych jen tenkrát tušila, že během tří a půl hodiny trvání inscenaci budu hltavě nasávat magickou atmosféru, otřásat se hnusem při brutálních scénách . Jedná se o novou dramatizaci příběhu, který je dílem fikce a dílem vychází ze skutečných . Hned v úvodu nového roku vyjíždějí zlínští divadelníci s věhlasnou inscenací Žítkovské bohyně v režii Doda Gombára za hranice Zlínského kraje, a to již podruhé do Prahy a pošesté do Brna. Navíc v Praze oslaví svoji 35.
Bohyně mohli vidět pražští diváci v Divadle na Vinohradech už v říjnu, mnozí . FOTO: Městské divadlo Zlín Žítkovské bohyně zase bohovaly.
Národní divadlo Brno , Žítkovské bohyně , Dodo Gombár, Městské divadlo Zlín, Divadlo. Dodo Gombár - herci: Světlana Janotová, Nikol Wetterová, Radka Coufalová, Ivana Vaňková, Zdena Herfortová, Erika Kubálková, Alena Antalová, Eliška Skálová, Elena Trčková, Barbora Krčmová, Katarína Ptáčková, Eva Jelínková, Drahomíra Hofmanová, Vojtěch Blahuta. Detail události - KULTURA - 29. Román Žítkovské bohyně spisovatelky Kateřiny Tučkové se dočkal druhého divadelního zpracování. Pro Městské divadlo v Brně knižní předlohu zdramatizoval – stejně jako před třemi lety ve zlínském divadle – slovenský režisér Dodo Gombár.
Brněnská verze je ale v mnohém odlišná. Na Moravských Kopanicích, v zapadlém kraji bělokarpatských lesů a horských planin, se protínají siločáry minulosti a budoucnosti. Drama o ženách, které bohovaly.
Jen tak si lze vysvětlit, že některé ženy z osady Žítková uměly . Kateřina Tučková, Dodo Gombár: Žítkovské bohyně.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.