Ploutve ryb

Stavba ploutví u ryb a savců se liší, což je dáno jejich původem. Zatímco u ryb se jedná o primitivní končetiny, které jsou vyztužovány kostěnými paprsky, u savců . Výrazy ploutev nebo ploutve mohou znamenat: sport. Ostnojazyční (Osteoglossiformes).

Mezi párové ploutve patří prsní ploutve (P - z latinského pojmenování pinnae pectorales), situované po stranách těla za žaberními víky (skřelemi) a břišní ploutve (V - pinnae ventrales) umístěné na břiše, zhruba v první třetině délky těla.

V případě labyrintních ryb (podřád Anabontoidei) jde o tzv. Takové má například kapr. Pak ploutve difycerkní (C), tedy zaoblené, nejsou vějířovité, takové má například mník jednovousí.

Heterocerkní (B), jedna strana je větší, než strana druhá, takové má . Novela, jak je zvykem, byla také publikována ve Sbírce zákonů pod č. Na základě této novely platí, s účinností od 1. TVAR RYBÍHO TĚLA, PLOUTVE A POHYB RYB.

Rozmanitý tvar těla je důsledkem adaptace rybích druhů na rozdílné podmínky prostředí. Nejčastější tvar je protáhlý, vřetenovitý, nebo je tělo laterálně zploštělé. Ideální tvar představuje vřetenovité tělo se silným hřbetem, kterým jsou vybaveni dobří a vytrvalí plavci z řad . Tvar těla a ploutve ryb. V našem novém seriálu se budeme věnovat rybám možná trochu jinak, než je na stránkách určených zejména sportovním rybářům obvyklé.

Přesto věřím, že tyto články mohou rybáře oslovit a přinést jim několik užitečných a snad i praktických rad. Seriál nese název: Biologie ryb. Břišní ploutve – pozice: v polovině břicha (kaprovití), blízko hlavy, hrdla (ostnoploutví, okounci, vrankovití, hlaváčovití). Ne všechny druhy ryb mají všechny typy ploutví.

Například tukovou mají jen sumečci, lososovité ryby a síhové. U úhoře zase chybí břišní ploutve a hřbetní, a přitom ocasní a řitní jsou spojeny v jeden souvislý ploutevní lem. Díky fylogenezi morfologie stavby těla se však ve skutečnosti nejedná o ploutev „ ocasní“, ale o ploutev „transformovaných zadních končetin“, jak ukazuje obrázek 52.

Tento logický nonsens však obecně není v laické veřejnosti znám. Ocasní ploutev kytovců je na rozdíl od svislé ocasní ploutve ryb vodorovná. Rybu vykuchejte: Rozřízněte břišní stěnu od řitního otvoru nebo od žáber.

Odstraňte vnitřnosti a žábry. Několikrát vypláchněte pod tekoucí vodou břišní dutinu. Lžičkou odstraňte zbytky krve usazené po- dél páteře. Filetování platýsovitých ryb : Nůžkami odstřihněte ploutve. Před zakoupením si ryby dobře prohlédneme, zda nemají poškozené šupiny nebo ploutve , neboť poranění ryb je vstupní bránou pro infekce.

Svěšené ploutve , apatické pohyby, lapání po vzduchu u hladiny nebo různá poranění svědčí o nadcházejících problémech. Zkontrolujeme, zda na kůži ryb nebo na očích není plíseň, . Orgánem pohybu jsou u ryb ploutve , a to jak párové, tak i nepárové. Mezi párové patří prsní a břišní, které mají význam při udržení směru na místě a při brždění ryb.

Důležitější jsou však ploutve nepárové, především hřbetní a ocasní. Průběh onemocnění u ryb může být různý. Hřbetní ploutev jednoduchá nebo . Některá onemocnění jsou patrná na první pohled - ryba lapá u hladiny po vzduchu, přestane přijímat potravu, má problémy s plaváním, polehává po dně, má roztřepené ploutve , jsou u ní viditelné různé změny na kůži (bílé tečky, vředy, plíseň), je celkově vybledlá nebo naopak.

Trypanosoma a Trypanoplasma (bičíkovci). Ryby jsou neklidné a otírají se o kameny a předměty, ploutve mají stažené nebo slepené, bělavé povlaky na těle. Vnější cizopasníci: Ichtyobodo, Trichodina, Chilodonella apod. Trus ryb je bělavý až bílý, dlouho setrvává u řitního otvoru . Porcování ryb na fîlety Uzenym rybám se nejprve z obou stran sikmo narízne hlava a ocas a oddëli se od tëla. Pak se odríznou napred hrudní ploutve a potom i zbyvající ploutve.

Nakonec se rozfïzne bricho. Poté se odríznou filety a oddëli kosti na spodni stranë. Opatmë se odríznou tukové polstárky na zádech a odstraní se . Mohutná ocasní ploutev kytovců je vodorovná na rozdíl od svislé ocasní ploutve ryb. Podle tvaru rozeznáváme ploutve uťaté, vykrojené i oblé.

Hlava je nejnápadnější částí rybího těla. Stačí si zapamatovat její tvar, polohu úst a jejich velikost, utváření zubů, počet vousků i jejich délku, abychom bez pochybností poznali druh ryby. Všímáme si i očí, jejich polohy i velikosti.